Dopis

Dopis

Má maličká, píši ti tak trochu v rozpacích,

okny sem doléhá z ulice dětský křik a smích.

Jen tvůj hlas neslyším, tak jako tenkrát, ale

všechno se zdá být tak daleko a hodně rozmazané.

Prosím tě - vrať se zpět, ať je zas všechno jako dřív...

Po schodech stoupám zas, tam kde dřív jsi žila,

už slyším jak zpíváš, co jsi se naučila,

když spolu zkoušely jsme tenkrát nové sloky,

do naší písničky do pohody i sloty.

Prosím tě - vrať se zas, já jenom pro tebe chci žít...

V tvém náručí chtěl bych zas, tak jako dřív,

spočinout a slyšet jen tvůj krásný smích.

A potom zůstaneš a neodejdeš nikam,

budeš tu se mnou dál a čas nikam neutíká.

Prosím tě - vrať se zas, já jenom s tebou chtěl bych být...

Já i když vím, že se už žádné změny nedočkám,

stejně vím, že tu se mnou jsi, ať jsi tam a nebo tam.

Cítím ruce tvé zas v mých, tak jako bys tu byla,

neztrácím naději, má milá roztomilá.

Prosím tě - vrať se zas, ať s tebou můžu chvilku být...